ROZHOVOR

Obchod je součástí mé DNA

Jaké vlastně byly jeho začátky na bulharské pobočce? A jak se vypracoval na současnou pozici, kterou zastává? Jaký má vztah k češtině? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídal Petar Krastanov, náš obchodní ředitel.
Petar Krastanov

Dobré ráno Petare a především díky za tvůj čas k dnešnímu rozhovoru. Oslovila jsem Tě primárně z důvodu, že jsi v OKINu již opravdu dlouho a hlavně jsi byl úplně prvním zaměstnancem bulharské pobočky. Později jsi se stal ředitelem společnosti a nyní zastáváš regionální pozici hlavního obchodníka pro všechny pobočky OKIN FACILITY. Můžeš mi říct více o tvé cestě OKINem?

Všechno to začalo v květnu 2008, tedy skoro před 13 lety. Tehdy jsem pracoval pro reklamní agenturu a rozhlížel se po nové pracovní příležitosti. Narazil jsem na inzerát, ve kterém česká společnost hledala ředitele pro Bulharsko. Tak jsem se rozhodl o tuto roli ucházet. Náborový proces byl celkem náročný, protože se jednalo o assessment centrum, které trvalo celé dva dny. Bylo nás 20-30 uchazečů a plnili jsme jak skupinové, tak individuální úkoly. Nejprve jsem si myslel, že nemám vůbec žádnou šanci, protože všichni ostatní účastníci byli starší a zkušenější. Tehdy mi bylo 26 let.


A proč si myslíš, že si OKIN vybral právě Tebe?

Myslím si, že to byly právě skupinové aktivity, které mi pomohly vybočit z řady. Dostali jsme omezený čas na vyřešení společného úkolu. Ostatní však byli příliš soustředěni na svůj výkon a stále opakovali věty typu: “Na základě mé zkušenosti…” atd. Čas utíkal a tak jsem se rozhodl uchopit iniciativu a začal jsem celou skupinu organizovat. Shrnul jsem všechny návrhy na tabuli. Na závěr jsme hlasovali a tak úkol zdárně dokončili. Přirozeně jsem začal řídit ostatní účastníky a v podobném duchu se odvíjel i zbytek výběrového řízení.


Jak tvoje cesta OKINEM začala?

Jak už jsi zmínila, byl jsem prvním zaměstnancem v Bulharsku a na začátku jsem měl k ruce nadřízeného Čecha, který byl fyzicky přítomen v Bulharsku asi čtyři roky. Museli jsme začít úplně od začátku a bulharská pobočka oficiálně začala působit od 1. ledna 2009. Díky této příležitosti jsem se také začal učit trochu česky.


To ráda slyším. Jaký je tvůj vztah k češtině?

Bylo zajímavé poslouchat kolegy z Čech a tak jsem se rozhodl začít chodit na kurzy češtiny. Přihlásil jsem se do kurzu na český kulturní institut (součást české ambasády), ale lektorka mě příliš neoslovila, takže jsem kurz nedodělal. V dalších letech jsem byl často v ČR, takže jsem měl příležitost učit se za pochodu. Nyní bych rád zase obnovil hodiny českého jazyka.


Vraťme se ke tvé OKIN cestě. Jaké byly první roky a jak rychle rostla bulharská pobočka?

První rok byl náročný, protože jsme museli získat klienty bez předchozích referencí. Najali jsme několik klíčových lidí včetně technického manažera Borislava Nankinski (poznámka: současný ředitel bulharské pobočky). Na začátku jsem opravdu doslova klepal na dveře potenciálních klientů a nabízel naše služby.

Nakonec jsem v roce 2009 uspěl se získáním prvních klientů – jeden výrobní závod a dvě kancelářské budovy.


Muselo být náročné prodávat služby jménem firmy, která neměla na bulharském trhu žádnou historii.

Ano, to byla jedna věc. Druhá spočívala v tom, že bulharský trh nebyl připravený na takový druh služby. A v neposlední řadě šlo i o to, že ani já jsem nebyl úplně připraven a musel jsem se nejprve naučit vše o facility managementu. S Bobim na palubě jsme však vytvořili silný tým. Vzájemně jsme se doplňovali a tak začala pobočka růst. Jakmile jsme měli první tři výrobní závody v našem portfoliu, tak již bylo snazší získat další klienty.

Petar Krastanov

Jaká je současná pozice OKINu na bulharském trhu?

V tuto chvíli je OKIN FACILITY druhá největší FM společnost v Bulharsku. Zhruba před pěti lety koupil jeden investiční fond čtyři facility společnosti, naše konkurenty, spojil je a vytvořil jednu největší FM společnost na bulharském trhu. Vnímám to však tak, že z tohoto spojení můžeme profitovat, protože máme menší počet konkurentů na trhu a umíme prokázat, že jsme stabilní a dobrý partner pro spolupráci. 

Jak jsi reagoval, když Ti byla nabídnuta role hlavního obchodníka pro CEE?

Když mi byla nabídnuta role ředitele obchodu pro celé CEE, tak jsem o tom hodně přemýšlel. Po všech těch letech, v rámci kterých se mi podařilo založit takovou společnost v Bulharsku, kdy vše bylo nastaveno, fungovalo a měli jsme dobrý tým. Většinu práce jsem dělal rád a společnost se vyvíjela dle našich očekávání. Samozřejmě jsem měl tehdy na starosti mnoho provozních věcí týkající se dodávky služeb.  


A jak se cítíš nyní v nové roli?

Poté, co jsem se přesunul do nové role, se cítím výborně. Konečně se můžu plně soustředit na obchod. Samozřejmě na začátku mi chvíli trvalo, než jsem změnil i své myšlení. Musel jsem změnit i svůj vlastní přístup a stal jsem se více konzultantem, který nabízí podporu a pomoc svým kolegům.  


Jaké to je, “zdědit” obchodní týmy v jednotlivých zemích? Přeci jen, neměl jsi možnost si členy týmu vybírat sám.

Když jsem přijal nabídku na novou roli, tak obchodní týmy v zemích již fungovaly a byly v nich zkušení profesionálové. Všechny jsem znal z minulosti a měli jsme, a stále máme, dobré vztahy se všemi.  


Co pro Tebe znamená obchod?

Je to má přirozenost. To jsem zkrátka já. Rád komunikuji a potkávám nové lidi.  


Ještě jedna otázka ohledně obchodu. Prodáváš služby facility managementu, což pro někoho nemusí být až tak atraktivní jako třeba prodávat Ferrari. 😊  Máš nějaké tajemství úspěšného obchodu?

Otevřená komunikace. Vždy jsem byl otevřený a obvykle říkám: „Jasně, facility management sice není žádná raketová věda, ale i v tomto případě platí, že v obchodu boduje ten, kdo je přímý a upřímný. 


Co rád děláš ve volném čase? Co tě inspiruje?

Mám dvě děti, 12 a 10 let a rád s nimi trávím čas. Také dělám řadu sportů jako pilates, squash a basketball. A lyžování. Sofie je pro to skvělé výchozí místo. Za 40 minut už můžete být přímo na svahu.  


Petare, ještě bych měla jednu otázku na závěr. Co pro tebe znamená OKIN?

OKIN FACILITY je mojí součástí a já jsem součástí OKINu. Našel jsem tady své opravdové já, jednoduše proto, že dělám, co mě baví. Také si cením otevřenosti a blízkosti, kterou s ostatními zeměmi máme. Takže OKIN je pro mě nejen společnost, ale spíše určitý druh mise.

Jak jsem zmiňoval, byl jsem první zaměstnanec v Bulharsku a OKIN byl pro mě vždy něco jako “dítě”. Vždycky mi leželo na srdci, aby dobře rostlo a prospívalo.