Účetní Gabriela Novotná pracovala pro OKIN FACILITY nejdříve jako brigádnice na právním oddělení. Po ukončení studia ekonomie přijala nabídku na pracovní poměr do účtárny. Nejen o tom, jaká je role účetní, si s Gabrielou povídala Monika Doubravová z HR oddělení.
Gábi, aktuálně pracuješ v účtárně, ale za dobu působení pro OKIN FACILITY jsi prošla více odděleními. Jaké byly tvoje začátky?
Na OKIN jsem narazila vlastně náhodou, když jsem chodila na vysokou školu a hledala na internetu brigádu. Studovala jsem bakalářský obor zaměřený na ekonomii. Už tehdy jsem sice vypomáhala jako číšnice a pracovala brigádně v obchodě s oblečením, ale chtěla jsem něco ve svém oboru, abych získala praxi. Pak jsem narazila na inzerát, ve kterém OKIN FACILITY hledala brigádníka do právního oddělení. Nabídka mě zaujala, ale nedávala jsem tomu moc velkou šanci. Říkala jsem si, že budou chtít někoho zkušenějšího. Nakonec jsem ale úspěšně prošla výběrovým řízením, a tak jsem na začátku roku 2016 začala vypomáhat formou brigády právě na právním oddělení. Jednalo se o jednoduchou administrativu a zakládání dokumentů.
Ale u zakládání dokumentů jsi nezůstala, že?
Protože mě práce bavila, moje tehdejší nadřízená Petra Rajčanová mi začala postupně dávat více zodpovědnějších úkolů. Zlom nastal tehdy, když ze své pozice odcházela asistentka právního oddělení, která byla v OKINu na hlavní pracovní poměr, a v tu dobu za ni nebyla náhrada, která by znala a zvládala tyto činnosti. Tak se stalo, že mi Petra svěřila většinu činností asistentky. Po nástupu nové asistentky jsem dále vypomáhala při zavádění dokumentace do tehdy nového systému a pronikala do tajů smluv a dalších právních dokumentů. Ty jsem musela číst, abych je správně vložila do systému. Pak jsem se dostala i k psaní jednodušších dodatků smluv.
Jak se Ti dařilo sladit denní studium ve škole a zároveň brigádu?
Na právním bylo dobré to, že jsme si svůj čas mohli řídit sami. Nemuseli jsme „stát na značkách“ v sedm ráno. Tehdejší šéfová Petra chodila do práce o něco později, a naopak v ní zůstávala déle. Díky tomu jsem mohla pracovat po škole a v čase před tréninkem.
Před jakým tréninkem?
Tančím. Tanci se věnuji od třinácti let a od té doby mě provází a naplňuje. Zezačátku jsem tancovala street dance a jezdila na různé soutěže. Nyní tančím dancehall. Tento styl mě úplně pohltil.
Co si mají čtenáři pod názvem "dancehall" představit?
Je to velmi energický a fyzicky náročný tanec. Používá se hlavně pánev a hrudník, pohyby boků, vlny a shake. Styl pochází z Jamajky a vychází z reggae hudby. Mým největším snem bylo čerpání dancehallové kultury a atmosféry přímo ze zdroje. Svůj sen jsem si v roce 2019 splnila a Jamajku jsem osobně navštívila a denně tančila s místními. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek a určitě se tam jednou vrátím.
Teď už je jasné, kde se v tobě bere stále tolik energie. Ale zpět k práci. Aktuálně pracuješ v OKIN FACILITY na finanční účtárně. Proč právě účtárna a jak ses k účetnictví vlastně dostala?
Musím říct, že už na škole bylo účetnictví jedním z předmětů, který mi vadil nejméně (smích). Ale v účtárnách chtěli vždycky alespoň nějakou praxi a tu jsem v té době samozřejmě neměla. S přáním pracovat v účtárně jsem se ale svěřila vedoucí na právním a ta nelenila a probrala to s vedením účtárny v OKINu. A tak jsem dostala příležitost vypomáhat současně jak na právním, tak na účtárně. Práce mě bavila, lidé na účtárně byli fajn. Po ukončení studia jsem díky tomu dostala hned dvě nabídky na hlavní pracovního poměr v OKINu. První byla z právního oddělení, a to pozice asistentky, a druhá právě z účtárny. Upřímně mě víc lákala účtárna, a to i díky mému zaměření ve škole. V nabídce jsem viděla větší možnost posouvat se dál a získávat praxi. Aktuálně jsem na účtárně už dva roky.
Co je především tedy náplní tvé práce?
No, kamarádkám vždycky říkám, že jsem typická kancelářská krysa. Ale práce v účtárně obnáší spoustu rozmanitých činností, i když to tak na první pohled možná nevypadá. Škola mi dala směr, kterým chci jít, ale praxe je praxe. Existuje spousta věcí, které vás ve škole prostě nenaučí. Začínala jsem s evidencí faktur a komunikovala hlavně s dodavateli. Aktuálně účtuji, takže komunikuji spíš s interními kolegy, se kterými identifikujeme správnost zaúčtování. Za dva roky se rozsah mé práce pořád nějak mění a vyvíjí. A to je právě to, co mě na tom baví a proč stále zůstávám. Máme skvělý kolektiv a vzájemně se podporujeme. Což je super hlavně při uzávěrce, protože v tomto období je práce opravdu hodně a vzájemná podpora se tím pádem hodí.
Často zmiňuješ rozmanitost a praxi. Je to něco, co tě nejvíc motivuje?
Chci se stále posouvat dál, to je pro mě klíčové. V OKIN FACILITY takovou možnost mám, proto jsem tu spokojená. Mám skvělou nadřízenou, která ví, co je mým hnacím motorem a co potřebuji k práci. Zároveň mám po boku milou a zkušenou kolegyni Petru Grunclovou, která mě naučila a stále učí spoustu nových věcí.
Denně ti projde rukama velké množství peněz, i když ne těch fyzických. Nejsi z toho občas trochu nervózní?
Ano, to je pravda, ale v účtování se na to díváme jinak. Člověk musí vidět hlavně správná čísla, se kterými pak pracuje dál. Takže dnes už neřeším, jestli mám v ruce fakturu za milion nebo za tisícovku. Jen musí všechno perfektně sedět.
Potkáváš se i dnes při práci s věcmi, které tě překvapují?
Za ty roky už mě nic moc nepřekvapí. Troufám si tvrdit, že jsem načerpala dost zkušeností. Spíš z počátku jsem řešila různé technikálie ve smyslu osobního nastavení. Například osm hodin práce na jednom místě. Mám ráda pohyb, jsem aktivní člověk, takže s tím jsem tak trochu bojovala. Došlo to tak daleko, že mi kolegyně navrhovaly, aby pracovala z rotopedu. Ale dnes už si to samozřejmě sedlo. Navíc je fajn, že můžeme pracovat z domova. Například na mé pozici už mám většinu dokumentace v elektronické formě, a díky tomu je zde možnost brát si v týdnu i home-office. Mám ráda kontakt s kolegy, takže bych nechtěla pracovat jen z domova. Aktuálně mám vyvážený podíl práce z domu a v kanceláři. Díky tomu si umím lépe řídit svůj čas.