Úspory, větší komfort, automatizace aneb IoT v praxi

Při čtení tohoto článku prosím buďte shovívaví, nedozvíte se totiž technické detaily, ale IoT vám popíšu jako člověk, kterého vždy zajímalo, co všechno technika dokáže. Pojďme se tedy rovnou podívat na to, co IoT je a kde se s ním můžeme potkat. Konkrétně IoT znamená „Internet of Things“, česky Internet věcí. Funguje jako vzájemné propojení mnoha různých čidel a sensorů, svým detekováním stavu automaticky spouští požadovanou činnost. Například čidlo u vchodu do komerční budovy, které v reálném čase reportuje, kolik lidí se v budově nachází, může být praktické zvláště v současné době, kdy je omezený počet osob na m2 – třeba v obchodech. Není potom nutné, aby jeden zaměstnanec stál u vchodu a na tabletu klikal na + a – dle toho, jak lidé přichází a odchází. Čidlo automaticky nahlásí, že se blíží naplněná kapacita a až v tu chvíli stačí aktivní zásah zaměstnance.

Řízení údržby na základě dat, nastavení úspor i lepšího prostředí

Čidla ale nemusí snímat jen počty objektů nebo osob, dokážou měřit cokoli, na co jsou od výroby postavená – například teplotu, vlhkost vzduchu či koncentraci CO2 v kanceláři či zasedacích místnostech. K čemu je to dobré? Je vědecky prokázáno, že když se zvyšuje hodnota CO2 v ovzduší, nejprve se začneme cítit unavení. Pokud koncentrace CO2 i nadále stoupá, začne nás pravděpodobně bolet hlava. Čidlo CO2 nás však „varuje“ v předstihu, ještě, než se účastníci schůzky v zasedačce začnou cítit unavení. Můžeme tedy mluvit o tzv. „zdravých kancelářích“, které vytváří optimální prostředí pro práci.

Čidla a sensory toho ale umí mnohem více. Správce budov určitě bude zajímat spotřeba elektrické energie. Sensory mu v reálném čase hlásí aktuální spotřebu, a tak je možné lépe plánovat. Například vám data ukážou, že když ráno v kanceláři jede vzduchotechnika, nabíhají počítače a naplno zurčí kávovary, tak vám křivka spotřeby vyletí do závratných výšin. Pokud ale máte správné vstupní informace o aktuální spotřebě, můžete ji i lépe plánovat. Například vzduchotechniku zapnete předtím, než lidé přijdou do práce a na tu chvíli, kdy jsou nejvíce v kurzu kávovary a nabíhají počítače, ji zkrátka vypnete. Tím docílíte rovnoměrnějšího odběru elektřiny, který je i finančně výhodnější. Současně pokud se vyskytnou nějaké anomálie, pomůžou vám je sensory odhalit. A třeba tak zjistíte, že se soused „napíchl“ na váš elektroměr a tajně vám odčerpává energii.

Digitální dvojče SARA: Mějte přehled o veškerém dění

Čidla a senzory nám tedy nejen podávají obrázek o tom, co se v budově děje, ale především poskytují data. Jak s nimi dál naložit? K tomu je třeba tato čidla či senzory připojit do aplikace SARA.hub, čímž vytvoříme takzvané digitální dvojče. V našem případě mu říkáme Sára. A teď si představte, že jste majitelé výrobního areálu. V SARA.hubu vidíte váš areál nafocený jako celek (plán v půdorysu), tak jako jednotlivé místnosti. Kdykoliv se v reálném čase můžete podívat do jednotlivých místností na aktuální teplotu, vlhkost, CO2 koncentraci, spotřebu elektřiny. To ale není vše. Například pokud vás v areálu trápí myši, určitě nastražíte pasti. Ale kdo má čas obcházet každý den např. 50 pastí a zjišťovat, zda některá „sklapla“? A buďme upřímní, najít myš po týdnu chycenou v pasti asi také není zrovna to, co chce člověk vidět. Ale i pasti mohou mít své čidlo, a tak jen nahlásí, která past sklapla, a dokonce to může automaticky vyslat signál údržbě, aby ji zlikvidovala. IoT využijete například i v případě, že máte velkoobjemový kontejner. Nechcete plýtvat penězi a využívat pravidelný týdenní svoz, když např. kontejner na kovové špony ještě není plný. Případné čidlo nejen sleduje aktuální stav kontejneru, ale přes SARA.hub si dokáže svoz i samo objednat.